(Vitis vinifera)
Jak rostlinu pěstovat v květináči
Stanoviště a půda: Slunné místo. Půda je vhodná lehká hlinitopísčitá, spíše neutrální.
Zálivka: Réva v květináči vyžaduje ve vegetačním období častější zálivku. Půda by měla být stále lehce provlhlá, nikoliv přemokřená, pak hrozí nebezpečí hnití kořenů.
Kde pěstovat: V létě je vhodná u mladších rostlin v květináči ochrana květináče před přehřátím. Stejná opatrnost je nutná i v zimě, kdy květináč poskytuje kořenům menší ochranu před promrznutím. Vhodné je na zimu obalit květináč například netkanou textilií. Druhou možností je uschovat rostlinu na chladné místo do interiéru. Mladé rostliny jsou méně odolné a promrznutí hrozí již při teplotách do -10° C.
Hnojení: Ve vegetačním období hojné, každý týden zředěným (oproti doporučení výrobce) vícesložkovým hnojivem.
Řez: Zastřižení révy provádíme v době vegetačního klidu v období února-března, ale po pominutí nebezpečí větších mrazů. Keř révy má uchované živiny na zimu ve svém dřevu, předčasnou redukcí rostliny hrozí její úhyn. Pro pěstování v květináči je vhodný například střih vertico (dvouletý výhon je veden podél kůlu vzhůru. Z něj pak vyrůstají jednoleté plodící výhony. Výška starého dřeva je do 0,7 m, výška dvouletého výhonu okolo 0,8m). Pochopitelně jsou možné další četné varianty (viz obrazová příloha
Vhodná nádoba na pěstování: Vhodná je kvalitní terakota, která zajistí prodyšnost nádoby a odolnost k prasknutí. U vinné révy je důležitá velikost. Mladé rostliny je vhodné sázet alespoň do 20 litrových květináčů. Větší a starší rostliny je nutné vysadit/přesadit alespoň do 40-50 litrového květináče. Rostlina zasazená v květináči musí mít zajištěnou drenáž.
Víte, že…
Civilizovaní lidé směřují tam, kde zraje víno. (Charlie Chaplin)
„Starověcí Řekové měli boha vína a radosti. Zato my máme Freuda, komplex méněcennosti a psychoanalýzu.“ (Erich Maria Remarque)
Vinná réva patří mezi nejstarší kulturní rostliny, které provází člověka již od úsvitu jeho historie. Počátek révy jako druhu rostliny lze vystopovat již v druhohorách, tedy již před 150 miliony let. Přepokládá se, že vinná réva vznikla z divoké formy lesní révy rostoucí ve Středomoří a na Blízkém východě. Nejstarší archeologické doklady o pěstování vína jsou starší jak 10 000 let z oblasti Kaspického moře. Nálezy dokazující výrobu vína z hroznů jsou z Iránu z období před 7 000 lety. V Evropě patří mezi nejstarší nálezy pecičky částečně zušlechtěné lesní vinné révy z období halštatské kultury (700–450 př. n. l.). Tyto nálezy potvrzují, že se ve střední Evropě rozvíjelo pěstování révy nezávisle na oblasti Středomoří. Mezi nejstarší nálezy na našem území patří objev peciček révy na jižní Moravě, které přečkaly v půdě 1 800 let. Na území Čech je nejstarší obdobný nález z 9. století v oblasti Mělníka. Původní divoké lesní odrůdy najdeme ještě dnes v lužních lesích okolo Dyje. Nejstarší psaná zmínka o víně je ve Starém zákoně: „Noe začal být oráč, vysadil vinici, pil víno a opil se“ (Genesis 9-21). Vinná réva, stejně jako fíkovník, granátovník a oliva patří do čtveřice nejstarších Biblických předpotopních rostlin.