Granátové jablko

(Punica granatum)

Nízký strom s krásnými červenými květy. Vhodný do zimních zahrad, skleníků či interiérů, kde mohou dozrát i plody, které jsou velice bohaté na vitamíny a patří mezi tradiční afrodiziaka, zpomalují stárnutí. Krátkodobě snese i mráz..

Jak rostlinu pěstovat

Granátové jablko v Mattioliho herbáři

Stanoviště a půda: Slunné místo, starší rostliny snášejí přímé slunce, mladší rostliny je potřeba chránit před přímým sluncem. Půda je vhodná lehká hlinitopísčitá, neutrální. Rostlině nesvědčí vápník a zásadité prostředí.

Zálivka: V letních obdobích hojná, nejlépe ráno, řídíme se náběhem na vadnutí listů. Během léta je vhodné vlhčit/rosit listy. Při zimování zaléváme maximálně 1x týdně. Zimování vhodné v teplotě okolo 5° C.

Kde pěstovat: V květináčích je možné během léta pěstovat v zahradě, na terase, ve skleníku či v zimní zahradě. Ideální zimování je v místnosti nebo skleníku při teplotě okolo 5° C. Možné pěstovat též trvale v interiéru, ale i zde je vhodné na zimu přenést na chladnější místo.

Hnojení: Během léta přihnojování tekutými hnojivy v čtrnáctidenních intervalech. Vhodné střídat různé druhy hnojiva, tak předejdete nedostatku určitých živin. Opatrně na přítomnost vápníku.

Řez: Tvarování koruny můžeme začít mezi 2-3 rokem života rostliny. Plodí 1roční odnože větví, tedy je možné před sezónou starší odnože ostříhat.

Vhodná nádoba na pěstování: Vhodná je kvalitní terakota, která zajistí prodyšnost nádoby a odolnost k prasknutí.

Víte, že…

Žena viděla, že je strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala jeden z plodů a jedla a dala také svému muži, který byl s ní a on též jedl… (Bible, První kniha Mojžíšova)

Granátové jablko má bohatou historii. Původní endemit pochází z ostrova Sokotra v Arabském moři. Ostrov Sokotra jsou jakési druhé Galapágy, téměř 40 % druhů rostlin, které zde rostou, se nevyskytuje jinde na světě. Stejně tak to bylo i s granátovým jablkem. Před 5000 lety s z ostrova postupně granátové jablko dostalo přes Irán do oblasti středomoří. Je opředeno řadou pověstí a legend. Jablko poznání, které podala Eva Adamovi, mělo být právě jablko granátové. Paris při svém soudu podal Afroditě také granátové jablko, Héraklés ukradl v zahradě Hesperidek granátová jablka, jablka nesmrtelnosti. Granátové jablko je národním symbolem Arménie, dle legendy obsahuje 365 jader, každé jádro na jeden den, aby nikdo neumřel hlady. Dle židovské tradice má obsahovat 613 jader, stejný počet jako je přikázání v Tóře. V rámci židovské tradice byla granátová jablka donesena Mojžíšovi jako důkaz plodnosti nalezené „země zaslíbené“ (v křesťanské tradici to byl hrozen vinné révy). Ebersův papirus (1500 př.n.l.) je jedním z nejstarších dochovaných lékařských spisů, granátové jablko je zde použito při léčbě infekcí.